Bezplatné zasílání novinek e-mailem
  • Domů
  • Přidat do oblíbených
  • Mapa stránek
 

Šetří prevence náklady na zdravotní péči? 28.08.12

4028

Tvrzení, že prevence šetří náklady na zdravotní péči, je natolik opakované, že už se vlastně stalo pravdou. Je to ale skutečný fakt, který jaksi automaticky opravňuje tímto směrem napřímit výdaje?

Nejprve bude dobré přestat si plést výhody ekonomické s výhodami medicínskými. Zní to možná pro mnohé cynicky, ale pro systém zdravotního pojištění je výhodnější silný kuřák ignorující zdravotní prohlídky, který zemře poměrně rychle na bronchogenní karcinom v době, kdy hodlal coby začínající důchodce desítky let čerpat péči, až by nakonec beztak po dvou infarktech umřel na jiný nádor se shodnými náklady na onkologickou péči. Pečlivá preventivní medicína je schopna mu prodloužit život, ale jen za cenu vyšších nákladů. Pokud je nechce hradit nějakým privátním pojištěním v období starobního důchodu ze svého, je pro systém jen přítěží. Prevence má finanční smysl zejména tehdy, pokud udrží v systému co nejvíce nestátních plátců.
 

Prizmatem medicíny
Ani s medicínským pohledem to není zdaleka tak jednoduché, jak se často tvrdí. Jsou učebnicově jasně výhodné příklady, například smrtící infekce řešitelné očkováním, řekněme tyfus, cholera, tetanus. Mnohem složitější je situace třeba ve velmi často propagované onkologické prevenci. Ve Spojených státech se nyní ztratilo doporučení preventivní vyšetření na rakovinu prostaty pomocí testu PSA u mužů starších 70 let. Bylo prokázáno, že odhalení pomalu rostoucího karcinomu pacientovi nic nepřináší. Často je nejlepší léčbou nedělat nic, neboť třeba operace přináší více komplikací a úmrtí. Pokud nemá muž tohoto věku obtíže, je lepší po nádoru ani nepátrat. Zrušením prevence zde naopak výrazně ušetříme – peníze i komplikace. Jiným zajímavým případem je mamografie k vyloučení karcinomu prsu. Různé ženy mají odlišnou míru rizika. Příliš častým vyšetřením vznikají škody. Preventivní vyšetření smysl má, ale musí se individualizovat podle stupně ohrožení pacientky.
 

Prizmatem ekonomiky
S ekonomickou stránkou věci je to ještě mnohem složitější. Hit posledních měsíců – očkování proti human papilloma viru s cílem prevence genitálních malignit. Podle studií funguje a část populace ochrání. Má ale finanční smysl očkovat celou populaci? Mnoho lidí žije natolik hygienicky a spořádaně, že je u nich riziko významně menší, očkování u nich má stejné náklady, ale menší ekonomické úspory. Naopak skupina promiskuitní, jež je na štíru s hygienou, tam je efekt veliký. O to více, že tito lidé na preventivní prohlídky nechodí. Z toho pramení logický ekonomický návrh – budeme očkovat jen vysoce rizikové pacienty. Dovedete si ale představit, jak nesmírně obtížné je politicky vysvětlit tatínkům, kteří platí vysoké zdravotní pojištění, že jejich dcery nebudeme očkovat, neboť je kvalitně vychovali? Tedy u nás očkujeme všechny a to se dost možná ekonomicky nevyplatí (někteří autoři si to myslí, leč fakticky uvidíme za pár let…). Vakcína pomáhá i chlapcům, ale efekt je menší, tedy z plošného očkování „vypadli“. Kolik by měla stát vakcína, aby se ji vyplatilo zaplatit i chlapcům z méně rizikové skupiny?
 

Boj o lukrativní oblasti
Vraťme se k našemu sedmdesátníkovi s prostatou. Pokud se jedná o silného, dokonce pracujícího člověka, jakým je například nejbohatší muž planety Warren Buffett (diagnostikován a léčen), je na místě jak prevence, tak i léčba. U velmi nemocného rovesníka však hledat eventuální karcinom, ačkoliv pacient nemá žádné obtíže, je medicínsky i ekonomicky šílené. Je třeba se zjevně posunout do přesně cílené prevence a též se otevřeně bavit o tom, že mnohá prevence je užitečným „nadstandardem“ pro samoplátce.
Stav preventivních vyšetření v ČR je přímo úměrný finanční motivaci. Třeba v mně blízké stomatologii se onkologická prevence bezmála rozpadla, neboť zubní lékaři nemají takřka žádné finanční výhody z jejího uplatňování. Ale právě třeba vyšetření PSA nebo mamograf jsou natolik lukrativní, že jakmile se někde uvolní příslušná kapacita, nezřídka sledujeme souboj miliardářských českých finančních skupin o tuto příležitost. Samozřejmě by bylo ideální, kdyby se preventivní plán řídil především finanční výhodností pro zdravotní systém a ne schopností toho či onoho odvětví si prolobbovat lukrativní preventivní program, který vždy snadno získá širokou podporu veřejnosti.
 

Řešením je vznik skutečných zdravotních pojišťoven
Vyplatí se tedy prevence? Na tuto otázku neexistuje obecná odpověď. U každé preventivní metody musíme počítat, kolik nákladů na léčbu nám ušetří po odečtení nákladů na vlastní profylaxi. Jistě se už děsíte toho, že vyzvu ke vzniku nějaké Ústřední komise pro prevenci, jež bude pět let vybírat priority, až nakonec vybere ty zastoupené jednotlivými členy. Nebo prostě nedojde „rada moudrých“ k žádným závěrům. Věc je prostší. Pokud zřídíme skutečné zdravotní pojišťovny (místo současných přerozděloven zdravotní daně), ty si snadno spočítají, jaká prevence se jim vyplatí. Je to jednoduchá pojistná matematika. Musejí hradit tolik léčby, že uvítají vše, co jim náklady sníží. Naopak, vyhnou se zbytečnostem. Musejí z toho mít ale výhody a nést důsledky za chybná rozhodnutí. Tedy žádné přerozdělování fondů. Pokud pojišťovny budou moci výsledky pacientům promítnout do sazeb pojistného (malus či bonus), popřípadě do míry úhrad (dodatečné benefity), jistě se zlepší kriticky nutná spolupráce pacientů. To, zda se prevence vyplatí, či ne, není otázka úvahy, ale výpočtu. Logicky tedy můžeme investovat, ale jen měrou menší, než jsou úspory. Investice se musejí zastavit či se mohou zvýšit podle skutečného přínosu takového projektu. To vše je ale možné jen v ekonomicky chladně uvažujícím systému zdravotních pojišťoven. Dokud máme zdravotní službu řízenou politiky, je prevence prostě otázkou vybraných priorit. Samotné zdůvodnění je vlastně nepodstatné – legitimita rozhodnutí vzniká volbami, nikoli nějakým propočtem.
Je tedy zbytečné volat po prevenci. Zaveďme systém a ona se prosadí sama v optimální míře jako metoda snižování pojistného rizika, podobně jako zimní obutí u automobilů. Tedy kombinací finanční motivace a státní represe, jakou dnes známe třeba z očkování.
 

Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,
1. LF UK a VFN v Praze,
mj. učitel managementu
privátní praxe

 

Diskuse

valdo palach, před 12 měsíci | Reagovat
Takzvane rocne prehliadky u worried well dospelych su sialene.No PSA test sa doporucuje okolo 50tky.A kdo sa bude hrat na "boha"rozhodovat ktory 70tnik je silny -niekedy oni padnu ako hrusky a ktory slaby ma choroby na liekoch poziju niektori dlho.Treba dat muzovi moznost rozhodnut sa a nehrat sa na Boha.Ja osobne by som radsej vzal v takom starom veku urcitu sancu impotencie ci dokonca inkontinencie a nie pomale bolestive zomieranie na metastasy v chrbtici..V

Vložit komentář