Stručné dějiny jedné kauzy (závěr) 01.11.11
Společnosti Diag Human a jejímu dlouholetému majiteli Josefu Šťávovi nelze upřít mimořádnou kreativitu, s jakou překvapují už druhou desítku let nejen českou veřejnost, ale i renomované právníky. Jejich nejnovější kousek s blufováním u několika zahraničních soudů je však natolik riskantní, že spíše naznačuje, že nápady firmě došly a hraje vabank.
Česká veřejnost je sice dost otrlá, ale přesto ji šokovalo, když se 24. května letošního roku dozvěděla, že okresní soud ve Vídni provedl exekuci dvou obrazů a jedné plastiky zapůjčené pro tamní výstavu. Učinil tak na návrh firmy Diag Human, která přišla s nepravdivým tvrzením, že v ČR skončilo arbitrážní řízení a že jí náš stát odmítá vyplatit několik miliard korun, které jí patří.
Dvojí hra Diag Human
Diag Human tvrdí, že stát špatným způsobem podal návrh na přezkumné řízení. Arbitráž prý skončila jejím vítězstvím a tzv. konečný rozhodčí nález z roku 2008 nabyl právní moci. V minulých dílech jsme vysvětlili, že se stát „odvolal“ proti konečnému nálezu velmi jednoznačně a nejsilnějším možným způsobem. Návrh na přezkumné řízení je stvrzen podpisem ministra zdravotnictví a jištěn i podpisem ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Vychází ze znění rozhodčí smlouvy uzavřené mezi ministerstvem a firmou Diag Human a z formulace platných zákonů, vymezujících působnost jak ministerstva, tak i ÚZSVM.
Soudy v cizině ovšem vycházejí z přesvědčení, že jim předkladatel nelže a že se pouze domáhá svých práv v souladu s Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (tzv. Newyorskou úmluvou). Diag Human se ovšem zatím – kromě Vídně – daří blufovat u soudů v Paříži, Londýně, Lucembursku a ve Washingtonu. Všude ale bude muset čelit argumentům českého státu, který si najal renomované právníky a jejich práci z Prahy pečlivě koordinuje. Pokud skutečně soudy zváží všechna fakta, nemůže prohrát stát. Ba právě naopak. Diag Human může nakonec třeba v takové Francii čelit trestní odpovědnosti za klamání soudu. Cesta ke spravedlnosti ale bude ještě klopotná a zdlouhavá.
Samotná firma Diag Human hraje dvojí hru, neboť i ona původně podala návrh na přezkumné řízení, jmenovala svého rozhodce, předkládala novému senátu své návrhy. Sice pak účelově svůj návrh stáhla, ovšem nadále se aktivně účastní soudních řízení v ČR, která se zabývají jmenováním nových rozhodců (a snaží se tato jednání protahovat různými právními kličkami). Není bez zajímavosti, že námitkami firmy Diag Human vůči způsobu odvolání státu, které nyní uplatňuje u zahraničních soudů, se už zabýval v říjnu 2010 i Nejvyšší soud ČR. Ten dal za pravdu státu, když označil námitky firmy za neodůvodněné (bylo to při projednávání jmenování Petra Kužela rozhodcem).
Pan profesor má průšvih
Nejslabším článkem blufování s údajným koncem arbitráže je počin bývalého předsedy rozhodčího senátu prof. Květoslava Růžičky, současného děkana právnické fakulty v Plzni. Ano, toho pána, který přiřkl, spolu se dvěma dalšími rozhodci, panu Šťávovi částku dnes již dosahující výše deseti miliard korun. Muže, který měl být nezávislým arbitrem a jehož práce měla skončit vydáním konečného rozhodčího nálezu v roce 2008. Jenže fakta nasvědčují tomu, že se této nezávislosti hrubě zpronevěřil.
Ministerstvo zdravotnictví totiž zveřejnilo dokument, který byl přiložen k návrhu exekuce u vídeňského soudu. Jedná se o stanovisko prof. K. Růžičky datované 18. březnem 2011. Za zády ČR a na žádost žalující firmy Diag Human v něm K. Růžička zpochybňuje pokračování rozhodčího řízení. Jinými slovy: podporuje požadavek Diag Human na vymahatelnost výplaty 10 miliard korun, které jí on sám (spolu)přiřkl v tzv. konečném rozhodčím nálezu.
Dokument podepsaný profesorem práva a děkanem právnické fakulty v Plzni, tedy právnickou autoritou, zřejmě představoval pro okresní soud ve Vídni důvěryhodný důkaz. Mohl být oním pověstným jazýčkem na váhách při rozhodnutí o exekuci českých obrazů. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Profesor Růžička mlčí, a tím sám sobě neprospívá. Jediné vyjádření poskytl deníku Právo 4. června 2011, kde se ovšem od tohoto dokumentu distancoval slovy: „Nemám s tím nic společného, nic jsem na vídeňský soud neposílal, nepamatuji se, že bych dával někdy nějaké stanovisko či rozhodnutí. Záležitost okolo Diag Human pro mne skončila 13. srpna 2008, když jsme vydali rozhodčí nález.“
Jaká jsou možná vysvětlení oné zvláštní situace? Buď profesor Růžička skutečně takový dokument sepsal a pak Právu lhal, nebo je zoufale zapomnětlivý. Při svém postavení a vzdělání si ale přece musí pamatovat, zda na žádost firmy poskytl před necelými třemi měsíci stanovisko ve sporu, v němž předtím rozhodl o miliardách v neprospěch státu. Deník ho sice mohl nesprávně citovat, ale to veřejně nikde pan profesor nepotvrdil. Další možností je, že se jedná o falzifikát, a pak byl soud ve Vídni podveden, a to tím, kdo návrh na exekuci podal (čili firmou Diag Human).
Pokud je stanovisko profesora Růžičky autentické, k čemuž se autor tohoto seriálu přiklání, pak tím zcela popřel své postavení nezávislého rozhodce stojícího nad stranami sporu. Každý jeden krok, který až dosud učinil, je tak zpochybněn, a tím i celá arbitráž! Diag Human říká, že podpis profesora Růžičky pravý je. Pana profesora v této věci nyní vyšetřuje policie.
Zavřete oči, (ne)odcházím
Krátce po oznámení o exekuci českých obrazů ve Vídni přišla firma Diag Human s další šokující zprávou: Josef Šťáva prodal firmu a k 1. 6. z ní odchází. Jaká je však skutečnost?
Josef Šťáva se snaží v českém prostředí stát neviditelným, ale to neznamená, že se vzdává svých firem. Pouze je odklízí z dohledu českého práva a veřejnosti. Nejprve v roce 2006 zneviditelnil firmu Diag Human, a. s. (nástupkyně Conneco, a. s.), tak, že ji zfúzoval s jednou slovenskou firmou a vytvořil tak evropskou společnost Diag Human SE. Ta nesídlí ve Šťávově druhém domově, tedy ve Švýcarsku, ale v daňovém ráji Vaduzu v Lichtenštejnsku. Do likvidace také šla další firma, „eseročko“ Diag Human, s. r. o. (založena 1994, likvidace 2003), která existovala paralelně k „akciovce“. Již dávno předtím skončila (zřejmě zkrachovala) původní mateřská Diag Human AG (ta ve Švýcarsku sídlila). Také Panství Bechyně a. s. v roce 2009 zfúzovalo s firmou PB-Holding AG se sídlem v Lichtenštejnsku a vznikla tak tamtéž evropská firma Panství Bechyně SE (vedle toho vznikla v Čechách nová firma Panství Bechyně CZ, s. r. o., které velí dcera Silvie Šťávová).
Když se v roce 2006 usídlila Diag Human v Lichtenštejnsku, stali se členy její správní rady (obdoba představenstva akciové společnosti) Josef Šťáva, jeho dcera Silvie Šťávová a místní právník Wolfgang Rabanser. Stejný Rabanser zastupoval o tři roky později firmu PB-Holding, která zfúzovala s Panství Bechyně a. s. Dá se tedy říci, že nejpozději od roku 2006 je to blízký Šťávův člověk, s nímž ho pojí klíčové obchodní aktivity.
Při oznámení prodeje Diag Human SE se v tiskovém prohlášení firmy mj. píše: „Společnost Diag Human SE oznamuje, že pan Josef Šťáva s okamžitou platností předal všechny rozhodovací pravomoci ve společnosti a nadále se neúčastní jakýchkoli aktivit, spojených s vymáháním pohledávky proti České republice. Toto rozhodnutí je součástí smlouvy, kterou pan Šťáva společnost Diag Human prodal mezinárodnímu konsorciu institucionálních investorů. (…) prohlašuje, že pan Josef Šťáva s okamžitou platností a žádným způsobem nadále nereprezentuje společnost Diag Human SE. Do úplného vyřešení věci nebude společnost Diag Human SE poskytovat žádné veřejné informace.“
Toto prohlášení je nepravdivé. Bylo od té doby několikrát porušeno, dokonce Diag Human nedávno napsala vládě a snaží se ji přimět k jakémusi jednání. Josef Šťáva nikdy neprozradil, kdo konkrétně tvoří ono konsorcium institucionálních investorů. Podíváme-li se ovšem do obchodního rejstříku Lichtenštejnského knížectví, máme důvod k pochybnostem. K 21. 6. 2011 jsou členy správní rady Josef Šťáva, jeho starý dobrý známý Wolfgang Rabanser a jediné nové jméno je Michael Balboa, který je současně „prezidentem“ firmy. Způsob podepisování je definován jako „společně ve dvou“. Nemůže se tedy stát, že by „nový“ člen Balboa nějak přehlasoval tandem Šťáva-Rabanser. Z údajů obchodního rejstříku tedy plyne, že Šťáva má nadále na Diag Human rozhodující vliv.
Zbývá tedy přiblížit, kdo se skrývá pod jménem Michael Balboa. Je to představitel firmy Aram Global, kterou média shodně označují za vymahačskou. Sama se definuje jako poradenská a manažerská. Aram Global oslovila vládu jakýmsi nesrozumitelným blábolem, který se snad dal chápat jako návrh na smír. Nebylo zřejmé, jako kdo vlastně tato firma vystupuje (vlastník, vymahač, právní zastoupení?), a vlastně ani co pořádně chce či nabízí. Vláda se takovou podivností nemohla zabývat, ani kdyby snad někteří ministři chtěli.
Diag Human využívá celou zahraniční anabázi k tlaku na vládu, aby se zalekla a ustoupila, ale nakonec narazila na neprostupnou hradbu. Josef Šťáva je v úzkých. Zkouší poslední velkou fintu. Zahraniční soudy, exekuce i koupě neznámými finančníky – všechno je to jenom hra. Ve skutečnosti už nemá vůbec nic v rukávu. Představení skončilo.
Je poučné podívat se zpátky do historie této kauzy. Z té se pan Šťáva nemůže tak snadno vymazat jako z obchodních rejstříků. Ani ti, kdož věrolomně nebo z hlouposti šli na ruku Diag Human. K jejímu přiblížení měl přispět i náš seriál.
Mgr. Tomáš Cikrt
majitel a autor webových stránek www.anikorunu.cz
Vložit komentář