Zaměřeno na prevenci poruch příjmu potravy u adolescentů s ADHD 26.01.12

384

Komplexní a diferencovaný plán primární prevence má za úkol snížit riziko vzniku poruch příjmu potravy a obezity u adolescentů s ADHD a hyperkinetickou poruchou.

Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že v České republice prevalence obou onemocnění roste a komorbidním poruchám je věnováno málo pozornosti.
 

Posuzujme onemocnění komplexně
První klinický výzkum hyperkinetické poruchy se datuje do roku 1902. Od té doby se mnohokrát změnilo pojetí poruchy od volní inhibice morální kontroly až po současné hyperkinetické poruchy v ICD-10 a onemocnění ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) v DSM-IV.
Základní symptomy onemocnění, mezi které počítáme nepozornost, hyperaktivitu a impulsivitu, se projevují v chování dítěte v řadě oblastí, ať již kognitivní, motoricko-percepční, afektivní nebo sociální adaptabilitě. Impulsivita je také typickým symptomem některých poruch příjmu potravy, zejména s bulimickými projevy.
Děti s ADHD velmi často selhávají zejména v dosahování vzdálenějších a náročnějších cílů a jsou málo oceňovány, proto preferují snadný zisk v dohledné době. Spolu s častým výskytem narušené závislosti na odměně může snadno dostupná odměna v podobě příjmu oblíbené potravy, zprostředkovaná dopaminergním systémem, hrát v systému odměňování značnou roli.
 

Poruchy nálady a úzkost častými komorbiditami
Komorbidity u poruch příjmu potravy představují obecně poměrně častý problém, k nejčastějším patří poruchy nálady a úzkostné poruchy. Existuje i několik nových prací, které dokládají signifikantně vyšší výskyt poruch příjmu potravy u dívek s ADHD, zejména se často pojí s obezitou a impulsivním nebo nočním přejídáním. U obézních pacientů s ADHD byl popsán častý výskyt bulimického chování. Každá kombinace ADHD a poruchy příjmu potravy je rizikovým faktorem pro výskyt další komorbidity včetně poruch chování. Nejčastěji popisovanou komorbiditou ADHD z okruhu příjmu potravy je psychogenní (impulsivní) přejídání (binge eating), někdy spojované s poruchou spánku.
 

Nadváha u dětí a adolescentů stále roste
Vzhledem k obecnému nárůstu nadváhy u dětské a adolescentní populace (od roku 1980 do roku 2002 stoupla nadváha ze 7 % na 16 % u dětí a z 5 % na 16 % u adolescentů) se studie zaměřily i na nadváhu dětí s ADHD. Bylo zjištěno, že u dětí s ADHD bez léčby byla nadváha 1,5× častější a u dětí s ADHD léčených psychofarmaky byla nadváha 1,6× častější. Výsledkem studií bylo doporučení před preskripcí medikace posoudit hmotnost a od počátku léčby modifikovat terapeutický přístup. Pro praxi ze studií vyplývá kromě modifikací terapeutické péče pro pacienty s komorbidní poruchou příjmu potravy u ADHD také cílené vyhledávání ADHD příznaků mezi obézními pacienty s bulimickými příznaky a možnost využití terapie stimulancii u obézních pacientů s bulimickým chováním.
 

Prevence základem
Součástí komplexního přístupu v psychiatrii je prevence, cílené vyhledávání pacientů, léčba komorbidních psychických poruch a prevence dlouhodobých psychosociálních důsledků onemocnění, ke kterým patří u ADHD také dosažení nižšího vzdělání, rozvoj poruch chování včetně delikvence, riziko vzniku závislosti na návykových látkách a obecně horší sociální uplatnění. Je nutné zdokonalit schopnost přizpůsobení a seberegulace pacienta, podporovat jeho školní a sociální vzdělání a zmenšit zátěž rodiny. V tomto směru bývá velmi účinná spolupráce v psychoedukaci, na kterou může navazovat psychoterapie. Cílem by měla být schopnost okolí postiženého pochopit onemocnění a reagovat na příznaky tak, aby se maximálně omezil rozvoj negativních jevů včetně komorbidních poruch příjmu potravy provázejících onemocnění ADHD.
 

Důsledky ADHD ovlivňují mnohé oblasti života
Komunikace s rodiči a celou rodinou je v případě poruch příjmu potravy i v případě ADHD často problematická, klasický rodinný život je narušený trvalými problémy vyplývajícími ze symptomů ADHD, které jsou vzhledem k významnému podílu dědičnosti často přítomny i v generaci rodičů. Důsledky ADHD se projevují ve všech oblastech života dítěte, zasahují do vzdělání i náplně volného času a limitují využití dispozic, které dítě má, což často vede k pocitu selhání na straně rodičů. Jejich podpora a pomoc dalším lidem podílejícím se na vzdělání a výchově je také cílem primární prevence.
Na komplexní terapii a prevenci by se měli podílet všichni, kteří jsou angažovaní ve výchově dítěte – nejen terapeut a rodič, ale i učitel, prarodiče, trenér a další blízké osoby.
 

Pomoc v praxi
Pilotní program také zahrnuje rozvoj a inovace internetových stránek http://www.idealni.cz, kde mohou nalézt všichni pacienti například vhodné jídelníčky k odstranění nevhodných stravovacích návyků, které poruchu příjmu potravy udržují a dále zhoršují. Práce s jídelníčkem bývá důležitým krokem při terapii. Stránky dále nabízejí kontakt (www.psychoterapie-andel.cz) na psychoterapeutickou ambulanci v Praze 5 pro individuální konzultace pro děti, dospívající i dospělé, párovou či rodinnou terapii se specializací na léčbu poruch příjmu potravy. Projekt poskytuje i další kontakty, například se stránkami Sekce pro poruchy příjmu potravy České psychiatrické společnosti ČLS (www.asociaceppp.eu). Zahrnuje internetový chat pro rodiče, přípravu klubů pro matky a také klubové aktivity pro ohrožené dívky a chlapce, psychoedukaci pro adolescenty, telefonickou poradnu v Centru pro PPP pod vedením specializované sestry, materiály pro zvýšení profesionality pracovníků, včetně nutricionistů, poskytuje příručku pro školy, učitele atd.
Vzhledem k důležitosti řešení problému dostupnosti kvalitní péče a prevence lze předpokládat, že implementace preventivního programu povede k finanční úspoře za pozdější náklady na zdravotní péči. Míní se tím například opakované hospitalizace, rozvoj obezity a léčba jejích důsledků. Preventivní program je nadstandardní nabídkou v komplexním přístupu k poruchám příjmu potravy, včetně včasné diagnostiky a léčby komorbidních poruch.
Na projektu se podílí Všeobecná zdravotní pojišťovna, Asociace pro pacienty s PPP, jejich příbuzné a přátele, Centrum pro PPP, Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Denní stacionář pro děti a dospívající a Vondráčkův nadační fond.

 

Diskuse

Vložit komentář