Zdravotnické noviny

V dnešní době již není sporu o tom, že Elektronické zdravotní knížky pomohou zvýšit kvalitu lékařské péče a zefektivní léčení. Elektronizace založená na sdílení informací je jedinou logickou cestou do budoucna, z které budou profitovat lékaři i pacienti.

Čeští lékaři neodmítají elektronizaci jako takovou, je to pro ně pouze velkou neznámou, neboť jsou z principu konzervativní. Zásadně neodmítají nové technologie, ovšem v oblasti sdílení a výměny zdravotních informací jsou velice opatrní. Přitom v nemocnicích nebo větších poliklinikách ke sdílení informací běžně dochází. Co se děje za jejich branami, už je komplikovanější. Softwarové i hardwarové vybavení v jednotlivých soukromých ambulancích je velmi různorodé a stále se najdou lékaři, kteří počítač ani nemají.
„Velkým problémem je obava z transparentnosti. Pokud jsou informace v elektronické podobě, jsou přístupné pacientovi a jeho prostřednictvím i jiným osobám. Informace se dlouhodobě uchovávají a lze je vyhodnocovat. Někteří zdravotníci mají velké obavy z této transparentnosti. Elektronizace pomůže velice rychle odhalit všechny chyby či nekalosti,“ říká MUDr. Pavel Hronek, předseda dozorčí rady IZIP.
 

Cesty k prosazení elektronizace
Na základě společenské poptávky by mělo dojít k uzákonění povinnosti elektronického vedení zdravotnické dokumentace – stanovit ji jako základní a písemnou povolit jen dočasně a ve zvláštních případech. Nyní to funguje naopak. Podle P. Hronka klíčovou roli zde hraje Ministerstvo zdravotnictví ČR, které se musí chopit své role a etablovat vizi eHealth. Otázkou zůstává povinnost versus dobrovolnost při zapojení do eHealth systému. Když kdysi dávno přišla VZP s nápadem, že vyúčtování zdravotní péče bude probíhat v elektronické podobě a motivovala lékaře tím, že pokud ho v elektronické podobě odevzdají, budou mít výhodnější podmínky, lékaři reagovali pozitivně. „Myslím si, že u elektronizace a IZIPu je to obdobné,“ zdůrazňuje P. Hronek.
 

Mezinárodně oceňovaný IZIP
Na tom, že elektronizace ve zdravotnictví je přínosná, se v současnosti shodnou odborníci i politici. Zlepšuje kvalitu zdravotní péče a efektivněji rozděluje peníze v hodnotě desítek miliard. Proto jsou podobné systémy zaváděny v mnoha zemích Evropy a s podobnou iniciativou přišel i americký prezident Barack Obama. A to, že IZIP je ta správná cesta, zase potvrdilo několik mezinárodních a domácích ocenění. Nyní se jedná o to, jak elektronizaci prosadit. „Kdybychom se přiklonili k tomu, že systém zavedeme povinně, už máme jeden vzor. Je to elektronická preskripce. Ta byla vytvořena značnou investicí a dnes je v tomto systému za celou dobu existence kolem 10 tisíc vyměněných receptů. V systému IZIP se přitom mění stejné množství receptů denně! Navrhujeme, aby Elektronické zdravotní knížky byly dále dobrovolné pro pojištěnce, který se sám rozhodne, zda chce nebo nechce tuto službu využívat,“ zdůraznil P. Hronek.
Ideální by bylo mít v IZIPu všechny informace. Ideální stavy se však v praxi nevyskytují. Lékaři jsou zvyklí pracovat s neúplnými informacemi a současně umějí každou i částečnou informaci využít. Podle P. Hronka v českém zdravotnictví už dlouho čekáme na rozhodné slovo státu. Ten by měl jasně definovat elektronickou zdravotní dokumentaci jako normu, připojení k internetu jako povinnost pro zdravotnické zařízení a korektní zacházení s informacemi jako nezbytnou součást kvalitní zdravotní péče.
 

Elektronizace jako praktický pomocník
Správná práce s informacemi nabízí lékaři možnost poskytovat kvalitnější a bezpečnější zdravotní péči. Umožní mu využití dostupných informací k správnému a rychlému rozhodování, vyvarování se chyb a omylů. Nebude již zbytečně opakovat provedená vyšetření, předepisovat nevhodné léky a jejich kombinace, opakovat postupy, které se již ukázaly jako neúčinné.
„Když se na věc podíváme z praktického hlediska, lékaři jsou dnes vystaveni penalizacím, pokud překračují limity léčby. A i zde může mít technologie klíčovou roli pomocníka a za lékaře to hlídat. Elektronická zdravotní knížka práci ubírá, a to i v komunikaci s pojišťovnami,“ připomíná P. Hronek.
Elektronizace ve zdravotnictví a transparentnost v systému při současných nákladech, při současném vybraném pojistném, dramaticky zlepší kvalitu lékařské péče. Nepřehlédnutelným přínosem je zefektivnění poskytování péče. Zahraniční studie udávají možné úspory od 8 do 25 procent – podle P. Hronka tedy v České republice desítky miliard korun, které dnes systémem zbytečně protečou a přitom by mohly pomoci k léčbě desítek, stovek tisíc pacientů.
Další výhodou elektronizace zdravotnictví je to, že pojišťovny mohou v takovém prostředí komunikovat s lékaři napřímo. Vyúčtování může probíhat v reálném čase, což samo o sobě také přináší poměrně významné úspory.
 

Počet uživatelů EZK se zvyšuje
V současnosti už je v Elektronických zdravotních knížkách 2,5 miliónu uživatelů a přes 97 miliónů zdravotních záznamů. Tato čísla navíc stále rostou. Ukazuje to na stále větší zapojování technologií, jako je tomu ve všech ostatních oborech. Lékaři díky dostatku informací budou schopni léčit efektivněji a více zohledňovat celou pacientovu lékařskou i rodinnou historii nemocí. Pro pacienty to znamená, že budou kvalitněji léčeni, a pro lékaře, že budou mít pro svou práci více času a rovněž finančních prostředků. Elektronické systémy, včetně Elektronické zdravotní knížky, totiž kromě zvýšení kvality péče přinášejí i již zmiňované efektivní léčení.